9 týdnů baroka - Musica in honorem B.V.M. Clattoviensis 12.7.2015

Ludmila Nová, Marie Houšková, Eva Bartošová, Jan Němeček, Michael Pospíšil - sóla Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy Komorní sbor českých muzikantů Plzeň Consortium musicum Plzeň Heinrich Ignaz Franz Biber von Bibern (1644-1704) - Missa Sancti Henrici (1696) J.M.C. Leopold I. (1640-1705) - Sub tuum praesidium Mikuláš František Xaver Wentzely (1643-1722) - Salve Regina (1699) Pavel Josef Vejvanovský (1639/40-1693) - Sonata vespertina anonym/Adam Václav Michna z Otradovic (1600-1676) - Písnička k Panně Marii Klatovské (c. 1687)

Musica in honorem B.V.M. Clattoviensis

 

Vyvrcholení letošních klatovských pouťových oslav u příležitosti 330. jubilea zázraku obrazu zdejší Bohorodičky, který se 8. července 1685 začal „krví potit“ a brzy proslul četnými zázraky, připadne na neděli 12. července 2015. Při slavné poutní bohoslužbě zazní hudba provozovaná v habsburské monarchii koncem 17. století, tedy v období, kdy se proslulost Klatov a jejich zázračného obrazu bleskově šířila po celých českých zemích. Ve spolupráci s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 a pod dohledem předního odborníka na českou hudbu 17. století Michaela Pospíšila se hlavního interpretačního úkolu ujme klatovské Kolegium pro duchovní hudbu, jež si na pomoc přizve významný plzeňský komorní orchestr Consortium musicum, se kterým dlouhodobě spolupracuje na projektech z oblasti duchovní hudby 17. a 18. století.

 

Kolegium pro duchovní hudbu coby partner Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015 může pod vedením muzikologa a varhaníka Víta Aschenbrennera navazovat na svoji dosavadní rozsáhlou organizační a interpretační činnost na poli regionální hudby 17. a 18. století. O jubilejní poutní bohoslužbě 12. července chystá představit bohatou paletu skladatelských jmen, jež vévodila liturgické hudbě významných hudebních center habsburské monarchie posledních let vlády císaře Leopolda I. V centru pozornosti bude stát velkoryse koncipovaná mešní kompozice Missa Sancti Henrici z roku 1696 pro pětihlasý vokální ansámbl a bohatě obsazený instrumentální aparát jednoho z nejvýznamnějších skladatelů této doby a houslového virtuóza v jedné osobě Heinricha Ignaze Franze Bibera (1644-1704). Tento salzburský kapelník komponoval svoji předposlední mši u příležitosti vstupu své dcery Marie Anny (pod řádovým jménem Maria Rosa Henrica) do benediktinského kláštera Nonnberg a skladba zde byla také 7. listopadu 1696 premiérována. Maria Rosa Henrica coby budoucí vedoucí klášterního hudebního kůru zcela jistě dokázala ocenit kvalitu otcovy kompozice, ať již se jednalo o pro Bibera typické polyfonní mistrovství či jeho neomylný smysl pro efektní instrumentaci (vedle vysokých trompet v tzv. clarinovém rejstříku obsazuje například i trojici hlubokých tzv. principálových trompet apod.).

 

Cílem poutního hudebního programu Kolegia je však také prezentace méně známých a dnes již zřídkakdy provozovaných skladatelů působících na území monarchie té doby. Jedná se v prvé řadě o samotného císaře Leopolda I. (1640-1705), jenž byl velmi zručným skladatelem, což dokládá i zdařilé zhudebnění mariánské antifony Sub tuum praesidium. Čestné místo na programu zaujme kompoziční mistrovství svatovítského kapelníka Mikuláše Františka Xavera Wentzelyho (1643-1722), autora Salve Regina (1699) kombinující chorální inspirace a polyfonní sazbu v přísném stylu s nově přicházejícím svěžím koncertantním stylem již téměř vivaldiovského ražení. Opomenout nelze ani tvorbu kroměřížského kapelníka a zdatného polního trubače Pavla Josefa Vejvanovského (1639/40-1693), autora Sonaty vespertiny pro dvě trompety a doprovodný instrumentální ansámbl. A samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na anonymní text Písničky k Panně Marii Klatovské, jenž vznikl nedlouho po klatovském zázraku a klatovští si jej opsali do tištěného exempláře kancionálu Václava Matěje Šteyera, SJ z roku 1687. Díky objevu Kolegia z roku 2005 si tato písnička našla v hudebním životě klatovské farnosti své stálé místo.