Hudební doprovod zádušních obřadů za Jana Blažeje Santiniho-Aichela

Johann Joseph Fux (c. 1660-1741) Missa pro defunctis (Kaiserrequiem), K 51-53 (1720); Libera me, Domine, K 54.

Zhudebnění zádušní mše z pera císařského dvorního kapelníka Johanna Josepha Fuxe, zvané také Kaiserrequiem, bylo původně zkomponováno pro pohřeb císařovny Leonory v roce 1720. V následujících letech zaznělo ještě několikrát během dalších pohřbů členů císařské rodiny. Velkého privilegia se dostalo úspěšnému habsburskému vojevůdci princi Evženu Savojskému, když toto requiem bylo v roce 1736 provedeno také na jeho pohřbu. O čtyři roky později (1740) pak zaznělo na zádušní mši za zesnulého císaře Karla VI.

 

Geniality prince Evžena Savojského dosahoval ve svém oboru jeho současník, architekt a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723). Svými architektonickými díly významným způsobem ovlivnil tvář baroka (nejen) v jihozápadních Čechách. 7. prosince 2023 uplyne 300 let od jeho úmrtí. Symbolicky na den přesně provedeme během zádušních obřadů za tuto osobnost konaných v duchovním centru regionu - v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje - hudbu Santiniho geniálního vídeňského současníka.