Oratorium F.X. Brixiho Sermo inter Jesum et Magdalenam

O vzniku latinského pašijového oratoria svatovítského kapelníka Františka Xavera Brixiho (1732-1771) Sermo inter Jesum et Magdalenam (rozhovor mezi Ježíšem a Magdalenou) nejsou dosud známy žádné podrobnosti. Na základě jeho hudebního stylu je možné jej datovat do 60. let 18. století. Autorem hudby je svatovítský kapelník František Xaver Brixi, autor latinské textové předlohy je dosud neznámý.

 

Vystupují zde čtyři osoby v tomto obsazení:

Magdalena – soprán

Vigil (anděl strážný) – alt

Jesus – tenor

Conscientia (svědomí) – bas.

 

Příběh skladby

Opis této skladby je v úplnosti deponován ve Vlastivědném muzeu dr. Hostaše v Klatovech ve fondu hudebnin v kartonu č. 26 pod sign. KLm-D 4145. Notový rukopis ukazuje, že dne 15. března 1781 si tuto skladbu v Rakovníku opsal Petr Kirle (místo podpisu volil zde i u jiných skladeb pouze majuskuli „R“), který zde působil patrně od přelomu 70. a 80. let přinejmenším do roku 1795. Je pravděpodobné, že Kirle skladbu svatovítského regenschoriho získal na základě svých pražských kontaktů, ale potvrdit to prozatím nelze. Koncem 18. století pak Kirleho profesní dráha směřovala do Klatov a s ním se sem dostalo i Brixiho oratorium. V Rakovníce bylo provedeno přinejmenším dvakrát. Poprvé se tak stalo patrně již v roce 1781, čemuž nasvědčuje datum vzniku opisu 15. března, tedy měsíc před Velikonocemi (Velký pátek spadal tehdy na 13. dubna). Další provedení této skladby přímo na Velký pátek roku 1795 dokládají dochované opisy libret s totožným úvodním textem tohoto znění:

Oratorium in ecclesia decanali sancti Bartholomaei apostoli regiae ac districtalis urbis Rakonae sacro die veneris in choro figurali pie decantandum

Hora pomeridiana consveto Anno Domini 1795.


O provedení tohoto oratoria v Klatovech záznamy na notovém materiálu neexistují a další záznamy o něm zatím nebyly nalezeny. Vzhledem ke Kirleho enormním hudebním aktivitám, o nichž svědčí i jeho nebývalé opisovačské nasazení na přelomu 18. a 19. století, však realizaci tohoto pašijového oratorního cyklu pod Kirleho vedením v klatovském děkanském kostele Narození Panny Marie můžeme právem předpokládat.

Vít Aschenbrenner

 

 

Aktuálně

Sehlingovská slavnost v Toužimi...
…v Toužimi si připomněli zapomenutého ...

Proběhly první Břízovské slavnosti
[…] Zlatý hřeb programu Břízovských ...

Beeindruckende Deutschlandpremiere in Eslarn
Die Aufführung der neu entdeckten ...