P. Gunther Jacob, OSB: Missa Dei Patris Festivalis (1725) a hudba zakladatelské generace přeštického Chori mariani figuralis - Haydnovy hud. slavnosti

Přeštice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 20.9. 2020, 18.00hod

P. Beda Muk, OSB (zemř. 1724) Ave Maria de Annuntiatione B.V.M. (Regina coeli laetare) P. Gunther Jacob, OSB (1685-1734) Missa Dei Patris Festivalis (1725) Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Provedení znovuobjevené Missa Dei Patris Festivalis (1725) P. Gunthera Jacoba, OSB, uskutečněné ve velkolepých prostorách přeštického poutního kostela. Jedná se o největší mešní kompozici českého barokního skladatele P. Gunthera Jacoba, OSB (1685-1734), jenž pocházel ze sudetských oblastí jihozápadních Čech. Rodák z Gossengrün (Krajková) přirozeně lnul k česko-bavorskému pohraničnímu regionu. Hudební vzdělání získal v benediktinském klášteře Kladruby, později coby barokní poutník navštěvoval Pannu Marii Klatovskou (pobýval zde od 22. října do 29. listopadu roku 1731) a zavítal i do bavorského příhraničného mariánského poutního místa Neukirchen b. Hl. Blut.

Jacob získal hudební vzdělání v Kladrubském klášteře, který spravoval přeštické panství. Jeho skladby nepochybně patřily mezi repertoár provozovaný v přeštickém poutním kostele bezprostředně poté, co zde kladrubští benediktini v čele s řádovým skladatelem P. Bedou Mukem, OSB (zemř. 1724) ustavili nový figurální hudební ansámbl, tzv. Chorus marianus (1714). Stalo se tak v souvislosti se zahájením poutního provozu kostela ukrývající zázračný obraz Panny Marie Přeštické (1711).

Muk byl významným iniciátorem přeštického hudebního života. Díky němu byly do přeštického kostela v roce 1717 postaveny varhany od špičkového stavitele Leopolda Burkhardta. Muk sám proslul jako skladatel, avšak z jeho děl se dohovalo mizivé torzo. Jeho Ave Maria de Annuntiatione B.V.M. (de facto se jedná o zhudebnění antifony Regina coeli laetare) dokládá pozoruhodnou kompoziční zběhlost a obeznámenost s dobovým avantgardním kompozičním stylem formovaným koncertantními skladbami italských skladatelů vivaldiovské generace, jenž se v našich zemích začal prosazovat během druhé dekády 18. století. Mukova skladba zazní v obnovené premiéře.

Aktuálně

Sehlingovská slavnost v Toužimi...
…v Toužimi si připomněli zapomenutého ...

Proběhly první Břízovské slavnosti
[…] Zlatý hřeb programu Břízovských ...

Beeindruckende Deutschlandpremiere in Eslarn
Die Aufführung der neu entdeckten ...