Partnerský koncert české barokní hudby v Regensburgu (DE)

Antonín Syrůček (c. 1715-1762) Missa Coronatae Sacro Montanae Beatae Mariae Virginis a hudba jeho nejen pražských současníků. Václav Jan Kopřiva (1708-1789) Vox clamantis in deserto (offertorium ke sv. Janu Křtiteli) Šimon Brixi (1693-1735) Domine ad adjuvandum me festina in a Jan František Novák (+1771) Magnificat Anonym (Flaška?) Dixit Dominus in D Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Na pozvání města Plzně provedeme v rámci partnerských vztahů mezi Plzní a bavorským městem Regensburg (DE) koncert české barokní hudby z první třetiny 18. století. Zazní díla dnes nepříliš prováděných autorů jako jsou Šimon Brixi, Antonín Syrůček, Václav Jan Kopřiva, Jan František Novák či klatovský regenschori Jan Václav Flaška.

Vyšehradský regenschori Antonín Syrůček (c. 1715-1762) patřil k nejvýznamnějším pražským skladatelům na pomezí pozdního baroka a začínajícího klasicismu. Jeho slavnostní Missa Coronatae Sacro Montanae B. V. M. věnoval autor na Svatou Horu ke každoročním oslavám Korunovace zdejší zázračné sošky Panny Marie. Syrůček známý především svojí pastorální tvorbou, zde ukazuje, že byl mistrem liturgické kompozice, jenž dokázal vstřebat stylové podněty, které nabízelo pražské prostředí 30. a 40. let 18. století a vytvořit si osobitý pozdně barokní kompoziční styl.

V rámci našeho programu nemůžeme opomenout hudbu letošního jubilanta Šimona Brixiho (narozen v roce 1693) a jeho (nejen) pražských a následovníků, kteří patřili již k Syrůčkově generaci. Pro ně představoval Brixiho vyvážený a přitom moderně koncipovaný kompoziční styl velmi významnou inspiraci. Všichni tito skladatelé byli příslušníky tehdejší kompoziční avantgardy čerpající další podněty od italských skladatelů, zejména od Antonia Vivaldiho. Jejich hudební řeč pak následně pomáhala otevírat dveře českému hudebnímu klasicismu.

Jako regionální paralelu svědčící o vyrovnávání se s řečí pozdního hudebního baroka jsme zařadili anonymní zhudebnění žalmu Dixit Dominus in D opsané klatovským chorregentem a skladatelem Janem Václavem Flaškou (nar. 1708/9; ve funkci 1739-1783), inspirované hudebním stylem pražských autorů dvacátých a třicátých let 18. století. Nelze vyloučit, že se u těchto skladeb může jednat o Flaškovy skladby z jeho raného období.