Slavnostní zádušní bohoslužba u příležitosti X. Barokních jezuitských Klatov 23.4.2016

Klatovy, jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, 17.00hod

Joannes de Deo Venceslaus Flaschka (1708/9-1783) - Reqviem ex Dis obnovená premiéra Kolegium pro duchovní hudbu Consortium musicum Plzeň Ludmila Nová - soprán Lucie Bínová - alt Karel Procházka - tenor Tomáš Votava - bas

Reqviem ex Dis, dosud jediná objevená skladba Jana Václava Flašky (1708/9-1783), v letech 1740-1783 klatovského školního rektora a vedoucího kůru (Rector Chori & Scholae) pochází z majetku figurálního mariánského kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Datum jejího vzniku ani zhotovení přeštického opisu není znám. V hudebninách klatovské sbírky se však tato skladba nenachází. O autenticitě autorství svědčí "zašifrovaná" verza jména, jež je na obálce hudebniny psáno pozpátku (Aksalf). Vzhledem k tomu, že se nejedná o Flaškův autograf, můžeme předpokládat, že přeštický opisovatel splnil rektorovo přání zůstat v anonymitě.

 

Rukopis jako již nepotřebný se patrně koncem 19. století dostal z Přeštic mezi hudebniny sběratele Ondřeje Horníka, s nimiž dále doputoval do sbírek Českého muzea hudby, kde je deponován dodnes pod sign. IX.A 190.

 

Skladba je dosud jediným svědkem Flaškových hudebních a kompozičních schopností a nepřímo dokládá úroveň jeho hudebního vzdělání, o němž dosud není nic známo.  Jeho partitura ukazuje na velmi solidní hudební školení, jež velmi pravděpodobně musel získat v prostředí některého z duchovních řádů. Klatovský rektor velmi dobře ovládal vedení a harmonizaci basu (generálbas), který je psán velmi dynamickým způsobem. Jeho melodika je však poněkud konzervativní a prozrazuje vídeňské (Fux) a zejména pražské (Wentzely, Černohorský) vlivy počátku 18. století. Ukazuje na Flaškovo hudební školení ve 20. a snad ještě počátkem 30. let.

 

Na základě těchto souvislostí nelze vyloučit, že tato skladba vznikla ještě za Flaškových studií či případně na počátku jeho klatovského působení, kdy byl repertoár klatovského kůru doplňován ještě o pozdně barokní kompozice. Není příliš pravděpodobné, že by Falška tímto stylem komponoval i v pozdější době, kdy farní kůr doplňoval o moderní díla klasicistních skladatelů (Stamic, Kopřiva aj.), byť samozřejmě vyloučit to nelze - podobná stylová dvojkolejnost je například doložena u Kryštofa Karla Gayera (1668-1734), v letech 1705-1738 svatovítského kapelníka v Praze.


Skladbu jsme na základě přeštického opisu převedli do moderní notace a provedeme ji v obnovené premiéře.

Aktuálně

Kontaktujte nás
Chcete dostávat informace o akcích? ...

Naše vystoupení ve Furth im Wald
Jsme rádi, že se naše ...

Přidejte se ke Kolegiu
Pokud umíte zpívat a ...