Sehlingova Missa Immaculatae B. V. Conceptionis na svatohorských Korunovačních slavnostech

Josef Antonín Sehling (1710-1756) Missa Immaculatae B. V. Conceptionis seu integra
Josef Antonín Sehling Regina coeli laetare in D
Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum
řídí Vít Aschenbrenner

Na pozvání svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka provedeme slavnostní mši Missa Immaculatae B. V. Conceptionis Josefa Antonína Sehlinga (1710-1756). Stane se tak na vigilijní mši sv., kterou bude celebrovat apoštolský nuncius Mons. Charles D. Balvo.

 

Moci účinkovat v takové společnosti je pro nás obrovská čest.

 

Sehling patří (vedle P. Gunthera Jacoba, OSB) k nejvýznamnějším barokním hudebním skladatelům jihozápadních Čech, od jehož narození si v roce 2020 připomeneme 310 let. Toužimský rodák získal hudební vzdělání v Praze a ve Vídni a od 30. let 18. soletí působil v Praze. Coby virtuozní houslista získal zkušenosti v proslulé kapele hraběte Václava Morzina na Malé Straně. Od roku 1737 působil v katedrále sv. Víta, kde zastupoval zdejšího nemocného kapelníka a obohatil zdejší hudební sbírku četnými opisy a také vlastními kompozicemi. Kapelnické místo zastával také na dalších pražských kůrech.

Ve své kompoziční tvorbě byl ovlivněn vídeňskými autory, zejména Antoniem Caldarou a italskou neapolskou školou. Jeho skladby se vyznačují pozoruhodnou melodickou invencí, nezvyklou lehkostí a vynalézavostí instrumentace.

Jeho Missa Immaculatae Beatae Virginis Conceptionis (ke svátku Neposkvrněného početí Panny Marie) je dochována v Sehlingově rukopisu ve svatovítském archivu. Skladbu pod názvem Missa integra provozovali také pražští jezuité ve svém největším pražském chrámu sv. Mikuláše, což svědčí o tehdejší proslulosti této kompozice a jejího autora.

Sehlingova Regina coeli laetare kombinuje barokní jazyk ovlivněný A. Vivaldim a vídeňskými barokními skladateli, jenž byl typický pro pražské skladatele 30.-40. let 18. století, s novou téměř rokokovou galantní hudební řečí posledních let Sehlingova života.