Kalousova Missa Sancti Wenceslai na festivalu Litomyšlské dny barokní tradice

P. Simone a S. Bartholomaeo, SP (Václav Kalous; 1715-1786) Missa Sancti Wenceslai aj. skladby Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Na pozvání organizátorů festivalu Litomyšlské dny barokní tradice provedeme při mši svaté v bývalém piaristickém chrámu Nalezení sv. kříže Missu Sancti Wenceslai piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomaeo (vl. jm. Václav Kalous). P. Simon, od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let, představuje jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů pozdního baroka, jenž originálním způsobem rozvíjel stylotvorné podněty italské figurální hudby v koncertantním stylu. I díky V. Kalousovi a jeho kompozičnímu a pedagogickému působení představovalo prostředí piaristických hudebních seminářů vyhledávaný cíle mladých talentovaných hudebníků. Za Kalousem do piaristické koleje v Kosmonocích zamířil ve své době kroky také mladý František Xaver Brixi. P. Kalous působil mj. také v litomyšlské řádové koleji.

 

Rukopis jeho svatováclavské mše, jenž se stal pramennou předlohou pro naše provedení, pochází právě z kůru litomyšlského piaristického kostela. Mše zde byla opsána v roce 1763, tedy ještě za Kalousova života, kdy tento skladatel pobýval ve strážnické řádové koleji.

 

Text k hudebnímu doprovodu liturgie:

 

Hlavním dílem dnešní liturgie je slavnostní Missa Sancti Wenceslai pocházející z pera piaristického skladatele P. Simona a S. Bartholomӕo, SP (vl. jm. Václav Kalous, 1715–1786), od jehož narození si v letošním roce připomínáme 310 let. P. Simon prošel během svého života četnými řádovými kolejemi a gymnázii. Během svého působení v Kosmonosích (od r. 1747) byl učitelem Františka Xavera Brixiho, v Lipníku nad Bečvou pak vyučoval budoucího piaristického skladatele Antonína Brosmana. Datum vzniku Kalousovy mše, kterou zasvětil svému patronu, není známo. Východiskem pro dnešní provedení představuje opis z piaristického kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli datovaný rokem 1763. Není vyloučeno, že autor tuto mši zkomponoval během svého působení v řádové koleji v Kroměříži (1761–1762), kde působil jako regenschori a mohl se tak prioritně věnovat kompozici. Kalousovu mši provozovali litomyšlští seminaristé již několik let předtím, než sem byl Kalous povolán, aby zde vyučoval (1761–1763).

 

P. Simone vystavěl velkoryse koncipovanou architekturu plnou originálních kompozičních postupů zejména při střídání vokální a instrumentální složky. Jako školený skladatel komponoval v této mši velmi solidně vystavěné fugy, které velmi dobře využívají zvuku vokálního tělesa a dokládají Kalousovu znalost hudby in stile antico. Větší originalitu prozrazují jeho pasáže inspirované moderní italskou liturgickou tvorbou psanou v koncertantním stylu (Gloria in excelsis Deo) stejně jako expresivní chromatické pasáže (Qui tollis peccata mundi). Není pochyb, že P. Simone znal díla svých přímých předchůdců a současníků nejen z piaristického prostředí a sdílel jejich úžas nad novými možnostmi koncertantní liturgické hudby. Mezi výrazné rysy Kalousova stylu patří nepokrytá radost z možnosti neustále překvapovat hudebníky i posluchače.

 

Části mešního propria představí další významné autory českého řádového prostředí první třetiny 18. století. Krom skladatelů působících v řadách piaristů zde zazní díla předních autorů z minoritského prostředí, a z řad jezuitů. Prakticky všichni byli Kalousovými předchůdci a inspirátory. P. Simone jejich díla jistě znal a vyrostl na nich. Od jezuitského skladatele P. Václava Majera, SJ pochází koncertantní sborové moteto Eja plausus date a koncertantní árie O panis cælice, inspirované stylovými výboji skladatelů druhého desetiletí 18. století, zejména dílem Jana Josefa Ignáce Brentnera.

 

Offertorium Resonate chori z pera piaristického skladatele P. Remigia a S. Erasmo, SP (vl. jm. Antonín Mašát) překvapuje odvážnými pulsujícími sborovými koloraturami stejně jako liturgické kompozice jeho současníků z řad českých minoritů, kteří byli současníky Bohuslava Matěje Černohorského. Vyslechneme si mariánské offertorium Eja consonate laeti (1732) od krnovského P. Huberta Peschkovitze, OFMConv. a dechberoucími hudebními gejzíry překvapující offertorium Ascendit Deus in jubilatione (1736) pražského P. Česlava Vaňury, OFMConv.

 

 

 

Program hudebního doprovodu liturgie

 

Introitus

R.P. Wenceslaus Majer, SJ (1665–1726) Mottetum pro omni Festo Eja plausus date

 

Kyrie

R.P. Simone a Sancto Bartholomæo (Václav Kalous, 1715–1786): Missa Sancti Wenceslai

(ante 1763)

 

Gloria

Václav Kalous: Missa Sancti Wenceslai

 

Psalmus

R.P. Remigius a Scto. Erasmo, SP (Antonín Mašát, 1692–1747) Offertorium in C Resonate chori

 

Alleluia

Antonio Caldara (1670–1736) Alleluja dicite in gentibus (ca. 1720)

 

Credo

Václav Kalous: Missa Sancti Wenceslai

 

Offertorium

R.P. Hubert Peschkovitz, OFMConv. (†1740) I. Offertorium de B.V. Maria Eja consonate

(Flores coelestes, 1732)

 

Sanctus

Václav Kalous: Missa Sancti Wenceslai

 

Benedictus

Václav Kalous: Missa Sancti Wenceslai

 

Agnus Dei

Václav Kalous: Missa Sancti Wenceslai

 

Communio

Václav Kalous: O salutaris hostia

R.P. Wenceslaus Majer: O panis cælice

 

Conclusio

R.P. Česlav Vaňura, OFMConv (1693-1736) VIII. Offertorium de Ascensione Domini Ascendit Deus in jubilatione

(Cultus latriae, 1736)